Únor 2015

Ready Player One

25. února 2015 v 1:02 | Tajja |  Čtenářský deník
No fajn, přišlo to dřív než Hunger Games. Ale do vany jsem si raději vzala knihu za 50 korun, než bichli za 6 stovek. To by jsem si tam stejně tak mohla vzít mobil.

Jméno:
Ready Player One
Autor: Ernest Cline
Žánr: Sci-fi
Počet stránek: 512


Obálka:
Když jsem viděla obálkou s tou úžasně starou pixelovou grafikou, nemohla jsem si pomoct. Skvělý výběr C:

První věta:
(z 0. kapitoly)
Každý mého věku si pamatuje, kde byl a co dělal ve chvíli, kdy poprvé slyšel o té soutěži.


Obsah:
Píše se rok 2045. Na Zemi už dávno došla ropa, všude je chaos. Jedinou útěchou pro lidi je OASIS, obrovský videoherní systém, jehož součástí je tehdy už úplně vše a úplně každý. Kdo by chtěl žít ve starém, zničeném světě, když může být kýmkoliv jiným a cestovat po tisícovkách planet? Podniky, úřady, školství. V OASIS je vše. Za takový svět pochopitelně jeho programátor a majitel obdržel balík. Jenomže ten starý pán umřel. Jeho miliardy se stanou součástí toho, co tak miloval - videoher. Dědictví připadne tomu, kdo v OASIS najde tři klíče a odemkne 3 brány. A tak zpočal Hon.
Wade Watts je naším hlavním hrdinou. Ve hře se jeho avatar jmenuje Parzival - podle postavy z artušovských legend. I on pátrá po klíčích. Zpočátku má trable - chudý kluk toho moc nezmůže, ale postupem času se to mění. Jeho postava získává na síle, seznamuje se s dalšími hledači. A hlavně se Sixery - společností, která chce OASIS pro sebe, aby z něj mohli vytřískat co nejvíce peněz. Začnou Wadea (Asi .. prostě Wejda? :D) pronásledovat i ve skutečném světe. A začne jít o život.

Postavy:
Wade si za těch několik stránek projde velkou změnou. Ze začátku vůbec neví co by, potom to má a neví, co s tím. Chvílemi byste ho fakt něčím praštili, ale vlastně je to docela úcházející a milej hlavní hrdina. Taková maličkost, že je mu 18, se ovšem zjistí až po nějaké době. Já ho do té doby měla za klasického 13letého hrdinu :D Jako obvykle byla má fantazie totálně zruinována. Ještě Wade nepopsal ani jak vypadá a mně okamžitě naskočil Meliodas z Nanatsu no Taizai. Nemám tušení proč.
Oblíbila jsem si postavu Aeche. Je to Wadův kámoš v OASIS. Milej kluk, kterýho popisovali nadmíru sympaticky C: (do určitý chvíle o.o :D)

Recenze:
Byla to po dlouhé době knížka, u které jsem se fakticky nasmála. Příběh vypráví sám Wade a nebojí se napsat, že něco bylo v prdeli. Vulgarismy samy o sobě vtipné nejsou, pravda. Jiné pasáže tam jsou ale vážně povedené. Ať už slovní přestřelky či Wadovy postřehy.
Celou knihu jsem zhltla za dva dny. Jen obtížně se odkládala. Už jsem tu u trilogie Chaosu psala, že na konec kapitoly vždycky narvou něco zajímavýho. A tady dělají přesně totéž. Možná proto, že je to stejné nakladatelství Jota.
V celém příběhu figurují hlavně videoherní prvky a sem tam nějaký ten film, seriál či muzika. Já sama se v tom moc neorientuju, ale v ničem to nevadilo. Vše je vysvětlené tak, aby to pochopil i neznalý čtenář.


Doporučení:
Pokud vás byť jen trochu fascinuje svět her a geeků, běžte do toho. Nemáte co ztratit - naopak.

"Být člověkem je většinu času dost na hovno.
Videohry jsou jediná věc, která činí život snesitelným."
Anorakův almanach, 91. kapitola, řádek 1-2


Po nějaké době

17. února 2015 v 23:49 | Tajja |  Deníček
Ten pocit, když je na úvodní stránce článek ještě z letních prázdnin ._____. Možná bych se mohla začít ozývat častěji. Nebo to prostě nechám tak, co z toho, heh :D
Vlastně jsem se neozvala už od Vánoc. Hm. Byly v cajku. Přikvačil brácha z Německa, i když poněkud dříve, než byl očekáván, takže všeobecný zmatek. Silvestrovskou půlnoc jsem trávila v letu na schodech, protože jsem si nenačasovala odchod z pokoje do obýváku. Nakonec jsem si přiťukla minerálkou a valila zpátky. Na chatu nás tou dobou bylo víc.
Leden pak byl co se školy týče totálně ubíjející měsíc. Pololetní písemky, rozhodovací testy a hlavně nálož povinné četby. Němcová, Mácha i Erben se totiž probírají všichni v jedné kapitole. Katastrofa. Na jeden den Máj a na druhej Babička a V zámku a podzámčí. Normálně bych si to možná i přečetla, ale takhle vážně ne, to se prostě nedalo. Na dnešek jsme ale měli snad letos polední četbu, totiž Malostranský, takže si dám chvíli pauzu a příští týden o jarňácích se pustím už konečně do něčeho svého. Žádný Monte Cristo, žádný romantismus, žádný 200 let starý slova. Jen dvě anglický slova - Hunger Games! Těším se na to, vzhledem k tomu, kolik lidí to doporučuje. Snad nejsou moje očekávání příliš vysoká. Kupříkladu jsem měla snahu koukat se na Pána prstenů, protože můj bratranec to miluje. A houby, nebavilo mě to vůbec. Možná zkusím knížku.photo Hii-chan-reading-a-book-anime-13788231-960-540_zps17ee3f18.gif

To jsem se tak hezky dostala od školy až po momentální literární zážitky, jsem já to ale šikulka :D Mimoškolních aktivit jako obvykle moc není.
Za chvíli to bude rok, co hraju Transformice. Taková miloučká, jednoduchá hra a jak si tam člověk dokáže krásně zablbnout. Líbí se mi různý vzhled těch myší, jak si tam každý za sýry kupuje různý doplňky. Já jsem momentálně se svým hrabošem (jo, jsou to myši. Ale já jsem kůl, já jsem hraboš) spokojená, ale chtěla bych si našetřit ještě na nový kožich c: Pokud nechci platit reálný money, stačí mi to 6 - 8 tisíc sejrů, fajne, že? :D Snad to nezakřiknu, ale hrát něco takhle dlouho je u mě úspěch. Takže pokud mi to ještě ty tři měsíce vydrží, objeví se tu možná článek o TFM. Mohla bych z toho založit takovou menší rubriku her, co mě nějak zaujaly. Ještě nevím.
Jiné jméno byla bohužel nutnost, Tajju mi už někdo obsadil >.<

Učitel informatiky začal cosi mektat o ročníkové práci. Prý je to do března, kdo ví kolikátého. Má to být dokument o minimálně 7 stranách na libovolné téma. A já jako obvykle absolutně netuším, co mám dělat. Mám problém najít téma na mluvní cvičení na 5 minut, ještě mám hledat něco na 7 stránek! o.o Vůbec nevím, co s tím. Navíc tam bude třeba nějaký to spešl ouřední formátování a to já si už nepamatuju >.< Už vidím, jak to potím noc před datem odevzdání :D
Tuším ... v sobotu... v sobotu, ne? Byl Valentýn. U nás se to vůbec neslaví a já sama jsem si naivně myslela, že nemám s kým. Jenomže jsem byla vtáhnuta do výměny obrázků s jedním kámošem z chatu. Takže jsem načmárala dva obrázky a jemu se teda zřejmě líbily. Jsem za to ráda C: On sám taky jeden namaloval, ale kdybych to sem dala, asi by mě umlátil lopatou, takžé... eh :D Rodinné slavení se nekonalo, ale dnes jsem dostala balíček korbáčků, prý se mámě ten stánek líbil víc než cukrárna, om nom nom nom :D
http://media.tumblr.com/9486c50a02b1b99f59b49e633083cf81/tumblr_inline_mum1yp8LuO1s3zv00.gif

Započala také šicí mánie, páč se snažím dát dohromady cosplay. Tentokrát to snad budu mít včas. Musím vyrobit plášť. Zatím to teda vypadá spíš jako župan, ale tvar už je. Ještě jsem nikdy nešila nic na sebe, pokud nepočítám čepici. Pomáhala maminka, stříhala babička :D Odkoukám to od nich a příště zvládnu další kus sama! C:
http://fc03.deviantart.net/fs71/f/2010/025/4/8/How_to_Sew_by_Siyou123321.jpg

Ač toho je méně než obvykle, pro dnešek se loučím. Blíží se půlnoc a já odpoledne spala jen dvě hodinky :D Zítra musím být fit na zkoušení ze zeměpisu, jéj! \(o.o)/

Hrabě Monte Cristo

4. února 2015 v 22:30 | Tajja |  Čtenářský deník
Nebyla jsem si jistá, jestli psát recenzi na takovou klasiku, jako je Monte Cristo. Ale nakonec jsem se rozhodla, že tím třeba i pomůžu někomu, kdo se s tím na referát bude mořit stejně jako já.

Jméno:
Hrabě Monte Cristo
Autor: Alexandre Dumas st.
Žánr: Dobrodružný historický román
Počet stránek: 1286
Počet dílů: 6

http://www.e-shop.sidap.cz/images/knihy/dscs0091.jpg

Obálka:
Jednoduchá obálka, jaká se na starou knihu hodí. Když jsem se koukala po jiných vydáních, nepřišly mi tolik zajímavé. Nejsem si jistá, že by zrovna historický román potřeboval přeplácanou obálku s ksichtem nějakýho páprdy.

První věta:
Dne 24. února 1815 ohlásila hlídka od Matky Boží Ochranitelky trojstěžník Faraon, přijíždějící ze Smyrny, Terstu a Neapole.


Obsah:
Děj se odehrává ve Francii, v napopleonské době. Mladý námořník Edmond Dantes prožívá šťastné chvíle - je zasnouben se svoji milou Mercedes a čeká ho povýšení na kapitána lodi. Jeho štěstí mu však nepřejí Fernard (bratranec Mercedes) a Danglars (účetní na lodi). Společně proto napíší falešné udání. Edmond je zatčen za bonapartismus a přičiněním jistého soudce Villeforta uvězněn v pevnosti If. Prožívá těžké chvíle, přemýšlí o životě, o své vině a smrti. Po několika letech vězení se však setká s jiným vězněm - abbé (něco jako kněz) Fariou, který se k němu prokope z vedlejší cely. Abbé ho učí mnoha věcem, jako je jazyk, filosofie, právo aj. Když je Edmond ve vězení 14. rok, abbé umírá na nemoc. Stihne však ještě Dantesovi povědět o pokladu na ostrově Monte Cristo. Edmond se rozhodne pro útěk. Vleze si do posmrtného rubáše namísto Farii a tak se mu podaří utéct.
Skutečně poklad na ostrově najde. Stává se nesmírně bohatým a také se tituluje "hrabě Monte Cristo". Vrací se do Paříže, kde vykonává pomstu na těch, jenž ho nespravedlivě uvrhli na vězení. Fernard, Dangalrs a Villefort. Zjišťuje také, že Mercedes si Fernarda vzala za manžela. To ho však od pomsty neodradí. Nakonec Fernard spáchá sebevraždu, Danglars zbankrotuje a Villefort zešílí. Mercedes se však k Edmondovi nevrátí.

Postavy:
Když už je to doporučená četba, řeknu to takhle: Monte Cristo je ukázkovou postavou romantismu. To se mi snad na knize líbilo nejvíc. Jeho až přílišné seběvědomí, leč oprávněné. Vysloveno normálně: on je tam boss a všichni se mohou jít zahrabat :D
Jinak se charaktery chovají tak, jak by měli. I podle mluvy poznáte, že Dumas krásně rozčlenil společenské vrstvy - francouzská smetánka mluví jako smetánka, zatímco bandité mluví jako bandité. Heil Luigi Vampa :D

Recenze:
Je fakt, že jsem to četla příšerně dlouho. Referát jsem měla v listopadu, ale knihu jsem dočetla až dnes. Kvůli tomu jsem také viděla filmová zpracování, začala jsem anime a přečetla spousty obsahů. Trochu mi to tak ten konec zkazilo, ale stejně to nic nemění na tom, že ten příběh, nápad, či zápletka je totálně boží. Je to propracované, má to spousty dějových linek, kdy se v každé pařížské rodině děje něco jiného a vy si všechny ty hrabata, vikomty a barony musíte pamatovat. Kdo otrávil koho, kdo udělal komu dítě a tak dále a tak dále. Všechno to spojuje úžasný Monte Cristo, který všude ladně proplouvá. Udělá jednu maličkost a spustí tím řeťezec událostí na stovku stránek dopředu. Rozhodně je to skvělý příběh, který se třeba na stará kolena jednou přečtu znovu.


Doporučení:
Monte Cristovi jsem ze seznamu doporučené četby dala přednost před Sawyerem, Sherlockem a dalšími známými díly. Nemůžu říct, že jsem nemlátila hlavou o zeď, když jsem si z knihovny přitáhla dvě tlusté bichle, zatímco spolužačka se mi vysmívala s Ivanhoe. Ale pokud vám to na seznamu taky přistane, neohrnujte nad tím nos. Je to možná staré, ale napínavostí a kvalitou se to neliší od dnešních příběhů. V dobrém slova smyslu.

Panda Pointů nakonec dávám šest. Líbilo se mi to hodně, ale přesto tomu jeden bodík chybí. Vím, že kdyby mě to bavilo o jeden stupeň víc, přečetla bych to dříve. A taky se to špatně rve do školního batohu T_T