Povedlo se

27. června 2014 v 14:41 | Tajja |  Deníček
Přežila jsem. Bouchněte rychlý špunty, dala jsem první ročník :D


Oficiálně mi tedy začali prázdniny a já můžu dospat ten spánkový dluh, co se za mnou táhne jak smrad po celý rok. Jen dneska to asi nebude, protože v televizi dávají Limonádového Joea :D
Dnes je prozatím velice pěkný den. I když ráno tak hezký nebyl, protože jsem večer zase šibovala s budíkem a ráno se probudila trochu později, než bylo třeba. Takže panika jako obvykle, ale užila jsem si. Dva měsíce si na ten autobus nezasprintuju, takže má kondička zažije v září šok. Byla jsem na prášky, protože v panice jsem si nestihla sepnout vlasy a
můj zvyk učesat se po cestě selhal. Gumičky mám v jiné tašce. Z rozpuštěných vlasů mám trauma. Ve třídě na mě všichni civěli jak na zjevení. Po deseti měsících nošení dvou culíků se jim ani nedivím. Pokud vás zajímá ten cár papíru, tak mohu hrdě říct, že jak jsem na učení naprosto ... kašlala, tak mám vyznamenání. Takže cajk. Jako odměnu jsem od školy dostala poukázku do jakýhosi obchodu. Jen škoda, že mě přejmenovali na Sedlářovou. Hm. Nevadí. Dostali jsme i třídní fotky. Bez komentáře. V půl deváté jsme byli propuštěni a já se jako správný rebel vykašlala na oběd a dala si sprinta na zastávku, abych nemusela hodinu čekat na bus. Při zjištění, že autobus zastavuje na špatné zastávce, ze které to mám daleko, mě malinko zabolely puchýře z bot, který nosím právě jednou do roka na výzo. Ale já, statečná holka, jsem se zhluboka nadechla a vydala se na cestu. Většinou jsem šla z kopce dolů. Jeden by i zajásal, stejně jako mé palcové puchýře, které mohly vesele růst. Doma jsem hodila tašku do kouta a zahájila prázdniny. Hodinku jsem si schrupla. Poobědvala jsem jogurt a nyní vám tu sděluji své nesmírně fascinující zážitky.
Protože by tohle bylo samo o sobě krátké, demokraticky jsem se rozhodla vylíčit mé memoáry od posledního deníčkového zápisu z 23. dubna. Jediný problém je v tom, že si nepamatuju, co se od té doby stalo. Vezměme to tedy pozpátku a začněme včerejškem.
Byl jednou jeden naivní magor ředitel a ten se rozhodl poslední den před vysvědčením uspořádat sportovní den s pochoďákem. Naštěstí většina jeho žáčků nebyla tak blbá a na branné cvičení vůbec nedorazila. Tajja je však hodná holka, a tak s mobilem se zapnutýma mapama bloudila po městě a hledala, před jakou restaurací že to vlastně mají sraz. Gůgl ji zavedl přes polňačku až pomalu do džungle, kde naštěstí ale potkala spolužačku. Ta na tom sice nebyla o moc líp, ale lepší je ztratit se ve dvou. Oběma se pak povedlo společnými silami místo srazu najít a branný den mohl začít. Jediný problém byl, že na místě bylo více učitelů, než studentů. Docházka zněla následovně: "Druhá cé?" "Chybí!" "Třetí cé?"
"Chybí!" Takže z Tajjiné třídy tam bylo rekordně nejvíce účastníků. Osm. Pochoďák provázelo několik úkolů, od kterých však Tajju všude odháněli, neboť byla ve všem levá. První pomoc zapomene sotva jí to někdo vysvětlí, se vzduchovkou by zastřelila leda tak sebe, z orientace měla v zeměpise kulu, při hodu granátem by si vykloubila ruku a kvíz taky nepřícházel v úvahu, protože se týkal právě místa v němž se cvičení konalo, a naše milovaná Tajjinka zde byla poprvé. Držela se tedy stranou a přemýšlela o blbostech. Pozitivní ovšem bylo, že nedostatek účastníků zapříčinil nechuť profesorů a tudíž i dřívější rozchod. Ve 12 hodin už Tajja spokojeně ťukala do klávesnice počítače u sebe doma.
Den předtím se Tadži, jak ji přejmenovala jedna nejmenovaná, účastnila velice záživného a vzrušujícího výletu, který
zahrnoval cestu do jakéhosi muzea Bible Kralické překvapivě v Kralicích a na zámek v Náměšti nad Oslavou. Kromě toho, že vám Tajjinka skoro umrzla a že si připadala jakoby na ni mluvili jupitersky, výlet utekl neočekávaně rychle. Jak se na prvním stupni křičí "Jedeme na výlet!", na střední se řve "Jedeme domůůůů!"
Učitelům ale dva dny mučení nestačili, oni začali už v úterý, kdy jela Tajja do Dolních Kounic do synagogy a do kláštera Rosa Coeli, kde byl už nepočitatelněkrát (nový slovo O.O :D), a proto většinu prohlídky čuměla do zdi a přemýšlela o mravenečnících. Tři hodiny následně strávili sezením, protože to učitelka odmítala zapíchnout už ve tři čtvrtě na deset. Naštěstí si to Tajja umí zařídit, a tak si přivolala rodičovského taxíka, který se právě vracel z Brna. Spokojeně tedy odfrčela domů, zatímco v autě baštila oběd v podobě happy mealu, protože maminka měla kupóny. A tak jí tu teď na poličce trůní hračka z Jak vycvičit draka ^-^
Co se předchozích týdnů týče, nemůže se ubohá Tajja vzpomenout, tudíž nejspíš nebyly důležité. Pár drobností tu ale možná bylo.
Protože minulý rok nám zmizel kocour a letos na jaře bohužel i náš největší miláček a mazel, hned jak byla příležitost jsme si sehnali koťata. Respektive kotě. Jenže majitel nám udělal akci 1 +1 zdarma, takže máme dvě. Původní jedno se mělo jmenovat Norbert, ovšem bráchové vyfasovali jména Fred a George. Těžko říct proč, když nejsou ani zrzaví. Jsou hrozně plaší, ale o prázkách si je vezmu na paškál a vymazlím je. Ten flekatej je Fred a černoch je George, ale ten je naneštěstí nehorázně bojácnej, takže zachytit ho takhle byl úspěch.
Konal se animefest, kterému tu byl věnován samostatný článek. Užila jsem si ho maximálně, i když mě zamrzelo to, že jsem si nic pořádného nekoupila. Napravila jsem to ale na cestě domů, protože jsem ve Futuru narazila na knihu Hunger games a v Levných knihách posléze na pár dalších. Bylo to poprvé, co jsem takhle zašla do knihkupectví a vážně s něčím odcházela. A líbí se mi to.
Poslední dobou jsem se hodně zažrala do Transformice. Byli jsme hodně v počítačových učebnách a nebylo co dělat, no. Už jsem si navrhla něco jako "ideální myš", ale stálo by to hodně i jahod, natož sýrů. Ale snít ještě pořád můžu :D
Co se anime týče, úspěšně jsem dokoukala Free, Shingeki no Kyojin i Hakushaku to Yousei a momentálně sjíždím Gintamu. Líbí se mi, rozhodně se u toho pobavím, jen škoda, že nejsou přeložené všechny epizody. Každopádně Sougo vede :D Z mangy mám stále rozečtené Dengeki Daisy a docela dost dalších. Začala jsem číst Vinland ságu. Ze začátku se mi to moc nezdálo, ale teď to doslova žeru :D
Zdroj animací: tumblr
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 mujmaly-tajnysvet mujmaly-tajnysvet | Web | 2. července 2014 v 12:00 | Reagovat

Gratuluji :-)

2 Tajja Tajja | Web | 2. července 2014 v 22:05 | Reagovat

[1]: Dík :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama