Duben 2014

Ptáci řvou, kytky smrděj...

23. dubna 2014 v 22:04 | Tajja |  Deníček
Dneska je hezky. Dneska by to šlo. Dneska jsem si řekla, že něco napíšu na blog.
Deníčkový zápis jsem nepsala už nějak dlouho. Naposledy 17. února. Jejda. Ono je to ale nejspíš tím, že prostě není co psát. A právě proto mám blog, haha.
Přišlo jaro. Jsem ráda, že už je konečně teplo, venku je krásně a nám zmizel koucour. Nejlepší byla ta první vlna tepla. Teď už sice netuším, kdy to bylo, ale bylo to fajn. To jsem pak chodila ze školy jen v tričku. Pak se mě rozhodly navštívit dva týdny chřipky. Většinou nebývám nemocná moc dlouho, nebo to prostě ani nezaznamenám, ale tentokrát mě to nechtělo pustit. Každopádně po mnoha a mnoha hrncích pomerančového čaje (stejně je nejlepší, na to nedám dopustit) jsem se úspešně vykurýrovala a tak pokračuji v bytí na tomto světě. Škoda.
Mám novou lampu. Potřebovala jsem ji, abych se nemusela večer zvedat a jít až k vypínači. Nelíbí se mi. Vybral ji můj drahý otec. Je celá černá. Tak jsem na ni nalepila Luffyho. Ještě si tam dodělám Sanjiho.
Do biologie máme dělat herbář. Říkala jsem si, že to bude pohoda, kytek je tu kolem dost. Zbývá pár týdnu a já mám 3 kytky z požadovaných 50. Paráda. Dnes jsem se u pole snažila nenápadně uškubnout řepku. Jak hluboko jsem klesla.
Za pár týdnů už je Animefest. Docela mě Sachi štve, protože jsem se těšila, jak to budem probírat a ona nechodí na skajp. Nemám hotový cosplay. Nevím, jestli jsem to tu už psala, co za cosplay to je, ale zatím je to tajemství. Děsně tajný. Budu ráda, když to někdy dodělám. I když je to tak jednoduchý, že by nemělo zabrat víc jak jedno odpoledne. Ach ta lenost. A co je na věci nejlepší, nevíme ani, kde budeme spát. Začínám se toho trochu děsit. I tak se ale těším. Sice se nejsme schopný se Sachi dohodnout na filmech, které chceme vidět, ale i tak se těším. Hlavně na přednášku AMzone. Chci vidět Ikyho květák naživo.
Našla jsem si na zahradě parádní místo na čtení. Máme tam takovou menší zídku, která končí u střechy garáže, takže je z ní parádní rozhled. Na jedný straně vidím cestu, řeku a sousedy a na druhý straně staveniště. Táta překopává zahradu a staví. Nevím co, ale staví. Zvuk krumpáče tak nějak podtrhuje zážitek z četby.
Donutili mě natočit chvástačku. Nevíte-li, co to je, nezoufejte, já to taky předtím nevěděla. Ale byla to sázka o čokoládu, tak proč ne. Odkaz dávat nebudu, musela bych se hrabat do Číny a krumpáč má momentálně můj otec.
Začala jsem s pokehrou. Byla jsem překvapená, že ty staré, dobré, blogové pokemoní hry nevymizely. Pořád tu je a hraje se na ní báječně. Předevčírem se mi vyvinul Squirtle na Wartortla. Jmenuje se Bubla. Už se těším, až budu 2 metrovýmu Blastoisovi říkat Bubla.
Zažila jsem první kontrolu jízdenek v buse. Byla to ošklivá paní. Bála jsem se jí. Chtěla mi s jízdenkou ukousnout ruku. Revizoři jsou děsivý. To na vlastní kůži pocítil i ten kluk, kterýho vyhodila. Měl propadlou průkazku. Stává se.
Naštvali jste mě. Před dvěma měsíci, jsem tu dala anketu ohledně povídky. Sešlo se celkem 7 hlasů. 5 z nich mířily k té, která se mi nelíbí. Štvě mě to. Sice jsem to slíbila, ale beztak si to nikdo nepamatuje. Kašlu na vás. Vzhledem k tomu, že jeden z těch 2 hlasů u té lepší povídky byl můj, začnu psát tu. Můj hlas má váhu 10. Muhahaha.
Dnes byl fajn den. První hodinu jsem neměli = hodina spánku navíc. Třetí hodinu nám nepřišla do třídy učitelka. Čtvrtou hodinu informatika - nikdo přirozeně nic nedělal. Pátou oběd. Poté kultůra. Představení těžko říct o čem v podání dvou rádoby vtipných maníků.
Nedávno jsem dokoukala Bakumana. To byla aspoň kultůra. První série byla bezva. Druhá počká. Do festu chci zkouknout Shingeki no Kyojin, když už je to teď tak profláknutý. Viděla jsem první díl. Scéna, kdy obr žere matku hlavního hrdiny byla nechutná. Ani jí nesundal šaty, to muselo chutnat hrozně. Kdyby jí ty šaty sundal, třeba by se pak mohl oblíct sám. Nazí obři mě děsí.
V pondělí bude Majáles. Škola pořádá průvod městem v kostýmech. Na to jim s prominutím seru. Pořídím si omluvenku. Doufám. Když ne, zítřejší rodičák to jistí. Aspoň doufám. Třídní téma "Alenka v říši divů" mě fakt nebere. Leda by bílý králík byl Sebastian. Pak si klidně navlíknu i ty šaty.
Mám dilema. Do zemplu mám mít referát, jenomže nevím na kdy. Měla jsem ho mít na předminulý týden. Učitelka řekla něco ve smyslu "Taky se připraví na referát Blablablablablová...". Tak nevím. Učitelka zemplu mě děsí. Když jsem se byla na rozvrhu podívat, jestli nám třeba zázrakem zempl neodpadne, omdlela jsem. Obrazně řečeno. Zítra máme hodinu zemplu navíc.
Zkoukla jsem Frozen. Ten tolik opěvovaný animák. Písničky byly fajn. Let it go je v angličtině úžasná. Ale Na vlásku je pořád lepší. Promiň, Elso.
Na čtvrtletí mám z většiny předmětů dvojku. Je to fajn. Nemusím se za ničím honit a stejně nepropadám. Líbí se mi být průměrná. Nečouhám tak z davu. Alespoň co se známek týče. Těch 184 cenťáků bude větší problém. Podařilo se mi zase vyrůst.
Blíží se výročí blogu. Asi bych měla něco pro blog udělat, ale nevím co. Ani nevím, jestli napíšu nějaký článek. Je to 17. května. Blogu budou dva roky. Uděláme dort a zapálíme svíčky.

Splnila jsem svoji blogerskou povinnost. Cítím se užitečně. Nevím, proč jsem se z těmi deníčkovými zápisky tolik namáhala. Tohle je jednodušší. Pro moji lenost ideální.
Loučím se s vámi, drahý imaginární lide. Žijte blaze a nezapomeňte chodit k zubaři. Já tam chodím pravidelně každých 5 let.

Tutorial: Od sukně k šatům

4. dubna 2014 v 20:59 | Tajja |  Mix
Léto se nám kvapem blíží a některé křehké dívčiny už vytáhly ze svých skříní sukně. Já sukně nesnáším. Sem tam ještě snesu šaty, ale sukně vážně ne. Při letošním úklidu jsem narazila na jednu starou dlouhou sukni. Je to jedna z těch věcí, které si malé dítě vymrčí a už si to nikdy nevezme.
Protože jsem se nudila, demokraticky jsem se rozhodla, že z té sukně udělám šaty, které rozhodně budu nosit. Haha. Každopádně se mi to zdařilo a ještě jsem při tom zvládla nafotit postup. Jsem prostě dobrá :D Celkově mi to zabralo asi hodinku, bylo třeba jen pár stehů (do látky samozřejmě, já se obešla bez úhony :D ) a když nepočítám cenu sukně, stálo mě to 16 kč. Dobrý, ne? :D