Prosinec 2013

Nový rok - nová šance

31. prosince 2013 v 17:25 | Tajja |  Mix
Drazí přítomní, sešli jsme se zde, abychom společnými silami nakopli ten starý nudný rok 2013 do zadku a abychom přivítali nový, neposkvrněný rok 2014.
Abychom zavzpomínali na vše hezké i nehezké, co se v uplynulém roce událo, od skvělého Animefestu (to je to hezké) až po novou třídu na gymplu (to je to nehezké).


Abychom se ztřískali všemožným alkoholem, protože jak je známo: jak na nový rok, tak po celý rok, takže přeji příjemnou opičku.


Abychom se pozastavili nad seznamen všech úžasných anime a knih, na které jsme letos narazili.


Abychom si zanadávali na ty debilní stromy, kvůli kterým z domu nevidíme ohňostroje.


Abychom si dali nová předsevzetí do nového roku, která budeme poctivě dodržovat alespoň dva týdny.


Abychom zkoukli všech 7 dílů Harryho Pottera, protože je to naše Silvestrovská tradice.
To vše tedy musíme ještě do nadcházející půlnoci stihnout. Takže já, i vy ostatní byste měli vypadnout od komplů a být s těmi, na kom Vám záleží. Klišé. Radši už mlčím a jdu zkouknout Vězně z Azkabanu.

HEPY ŇŮ JÍÍR! :D

Chvástací článek

26. prosince 2013 v 14:54 | Tajja |  Deníček
Tak štědrý den je za námi, teď už jen zbývá dovyhazovat zbytky balících papírů, dopapat vánoční cukroví a v klidu se koukat na pohádky. Já už papíry recyklovala - ano, opravdu třídíme odpad a srandu si výjimečně nedělám :D -, cukrovím se cpu kdykoliv jdu do kuchyně, kde dobroty trůní v miskách a právě sleduji v televizi Ať přiletí čáp, královno!. To by ale nebyl správný post-Vánoční článek, kdybych vám tu hned nevypsala všechny ty úžasné dárky, kterými mě letos moji bližní obdarovali.
Tím nej nej dárkem se u mě jednoznačně stala sada všech sedmi knih Harryho Pottera! -^.^- Hned vzápětí jsem k tomu rozbalila i Lexikon, kde je snad vše ze světa Bradavic, co si jen lze představit. Jako správný knihomol jsem dostala i dvě mangy, tedy konkrétně dva díly jedné mangy, kterou jsem původně četla jako normální knížku - Maximum Ride od Jamesona Pattersona.
Vtipné je, že v knize byli hlavní hrdinové popsáni jako 13-15ti leté děti a v manze... no, v manze nám nějak vyrostli :D Obzvláště pak Tesák nám nějak.... zmužněl :D Manga očekávám ještě jednu, v pátek jedeme ještě k babičce, už se nemůžu dočkat :D
Co se týče "měkoušů", dostala jsem dva krásné svetry a jedny návleky na nohy. Škoda, čekala jsem ponožky :D
Další ne-knihové a ne-měkké dárky jsou například barvy na textil, ze kterých mám hroznou radost. Konečně si můžu na tričko namalovat Happyho! :D Následovala zlatá cihla - bohužel čokoládová, lízátko, mobil, který jsem pojmenovala Jinta, plavky a šampón, asi abych měla své krásné kadeře dlouhé jako Locika, na kterou jsem se tuhle koukala v bedně :D
Doufám, že jste si všichni užili svátky stejně jako já, že jste dostali vše, co jste dostat chtěli, a že jste je také trávili se všemi, se kterými jste chtěli :)

Meríííííííí Kurisumasůůůůů!

24. prosince 2013 v 16:16 | Tajja |  Mix
Dobře, pro ty, kteří neovládají Engriš : Veselé Vánoce!! :D
Přeji vám Všem krásné prožití těchto svátků. Ať dostanete pod stromeček všechny mangy, figurky, cosplaye a jiné nesmírně důležité věci potřebné pro přežití. A samozřejmě i tradiční ponožky.
Pokud jste ještě neposlaly SMS vaším známým, nezapomeňte to udělat a pokud nevíte co napsat, můžete zkusit mou, vlastnomozkovně vymyšlenou básničku:
Přeji ti dnes šťastná/ý být,
přeji ti blízké u sebe mít
přeji ti kapra výborného
a krásné prožití večera Štědrého

A pro Otaku:
Se znakem čelenku Listovou
a vůbec cosplay dokonalý
V dárku Sasuke se stuhou
K Itachimu yaoisticky nalepený

To vše a veselé vánoce ti přeje ____

Není toho moc, co by šlo do tohoto článku napsat, takže to je vše a ještě přidávám fanart, který jsem narychlo splácala :)

Vím, že Sakura má malinko jiný styl oblečku než Nami a Lucy, ale přiznejme si to, ona se nemá čím chlubit :D

P.S. Jestli nemáte před večeří ještě co dělat, přečtěte si vánoční Naruto povídku od Rin ;)

Rána z toho nejhoršího směru

20. prosince 2013 v 23:03 | Tajja |  Kecy z cesty...
Podnět k napsání tohoto článku mě zasáhl asi před minutou. Následně jsem o tom celých 23 sekund - pozor, na mě obrovský výkon- přemýšlela a zbylých 37 sekund jsem otvírala tento nový článek. Začnu od začátku.
Každý asi máme nějaký ten vzor. Někoho, komu se prostě chceme podobat, ať už to jsou rodiče, zpěváci, herci či někdo úplně jiný. I já mám svůj vzor - působí na internetu a jeho články mám moc ráda. Je o něco starší a já pomalu pochopila, že až mi bude stejně, doufám, že se mu (anonymita - beru mužský rod jako TEN vzor, chápeme? :D ) budu alespoň trošku podobat. Že si budu moct vydobýt stejně optimistický pohled na svět. Zkrátka klasická situace posedlého šílenství.
Protože mám tedy jako vzor někoho, s kým mohu komunikovat - například narozdíl od idolů herců apod., občas vyjádřím k jeho článkům i své vlastní názory a jako správný maniak netrpělivě čekám na odpovědi. Vždycky zajásám, když se trefím do "správné odpovědi" a můj vzor odpoví kladně. Možná to zní jako vlezdoprdelkování, a... ano, nejspíš to tak i je. Ale myslím, že přesně o tom to je, mít nějaký vzor. Znát jeho názory a ty respektovat - nikoliv však se změnit na přesnou kopii dotyčného, ale respektováním lze docílit toho, abychom ten obdiv naplnili, abychom byli trošku víc jako oni.
Pořád jsem se vlastně nedostala k tomu podnětu. No, když máte někoho takhle vysněného, tak je jasné, co asi zabolí nejvíc. Když vás váš vzor jednoduše řečeno pošle do zadní části vylučovací soustavy. Tohle opravdu zamrzí, a až možná pak si uvědomíte, jak je to pro vás důležité. Teď se to nesnažím hodit na ty "idoly" (oni také mnohdy neví, že jimi jsou), jen vyjádřili svůj názor po kterém my tak prahneme. Mě se to stalo už dvakrát a pokaždé jsem si slibovala, že už tam raději nic nenapíšu, protože bych ho tím od sebe odehnala ještě víc. A to já nechci. Ovšem časem jsem se zase zkusila "kamarádit" a zase to chvíli šlo.
Celý tenhle článek asi bude znít jako totální hloupost, jako článek, který Vám jen radí, jak se vtírat do přízně druhým, ale to jsem v úmyslu skutečně neměla. Chtěla jsem poukázat na to, co trápí patnáctiletý spratky a nikdo o tom neví :D


Konečně změna!

14. prosince 2013 v 21:07 | Tajja |  Blog
Ano, konečně se mi podařilo (za přičinění Sachi) změnit design!
Sice jsem to plánovala už od začátku letních prázdnin a taky to mělo být naprosto jiný, ale co jeden nadělá, že? :D
Co se týče motivu, má to být tak trochu Havraspár z Harryho Pottera. Hned vysvětlím.
Kromě anime a HIMYM si občas pustím i něco jiného. Piráti z Karibiku nebo právě Potter jsou u nás už dosti obehraní. Harry poměrně dost :D Takže jsem si tak jednou zkoušela na netu takovej mini testík do které koleje bych šla. Vyšel mi Havraspár. Následně jsem hodila řeč s Hanyuu, která mě nazvala modrou sviní. A víte co? Líbí se mi být modrou sviní!! :D
A takhle jsem se nějak dopracovala k tomuhle designu, i když si myslím, že mi moc dlouho nevydrží. Ovšem přidejme k tomu další půlrok než se odhodlám udělat novej :D

Gumídci

12. prosince 2013 v 17:06 | Tajja |  Deníček
Přesně to právě dlabu a nenapadá mě žádný jiný nadpis :D
Říkala jsem si, že bych možná měla být trošku aktivnější, ale když blog teď nějak nefachá, je to těžký. Minimálně vám tedy věnuji svých příštích... mm, řekněme 10 minut :D
Ve škole je to teď jeden test za druhým, protože kantoři je chtějí mít do Vánoc napsané. Když budu zamordovaná písemkama, tak se těch Vánoc ani nedožiju! :D Dnes jsem se účastnila jakési anglické cosi soutěže, byla jsem tam donucena jít i přes mé četné protesty. Bohužel nikdo neuměl ocenit mé engliš kvality a nevyhrála jsem, mám ale dojem, že za to může můj univerzální čas (rozuměj vše co mě napadne) při ústní zkoušce :D Ale aspoň jsem se ulila z pár hodin a pak hurá na skupinovou prezentaci, která nedopadla o nic lépe než ta angličtina, ale nebudeme si kazit happy day :D K takovému dni taky patřil můj úlek, když jsem narazila na ceduli u květinářství: "Dnes slaví svátek Simona" Takže jsem hned ono květinářství navštívila a investovala jsem u nich. Mamča dostala k svátku krásnou motýl-svíčku :D
I přes to ale tyhle dny nepatří k nejhorším. Jak většinou nemám Vánoční čas ráda, dnes se mi najednou nějak ulevilo. Dokonce jsem si změnila stav na skypu -po roce- na Merry Kurisumasu :D
Co se dárků týče, jsem na tom zatím obstojně. Mám krabici od mléka nacpanou čokoládama pro tátu, pro mámu maluju takový velký obraz (no, velký zrovna ne - spíš střední, ale takhle to zní líp :D ) s tygrem, takže se neustále rozčiluju nad těmi pruhy. Pro Sachi už mám taky dáreček (ano, Sachi, opravdu :D ) a tak mi zbývají jen prarodiče a bratr, což je poněkud oříšek. Nějaký nápady co dát 22ti letému závislákovi na World of tanks? :D
Momentálně jsem se také dala do sledování anime Ouran koukou host club a je mi docela líto, že mi zbývají už jen 3 díly, protože mě to baví a Hitachiin brothers bych se mohla koukat furt :D Předtím jsem zkoukla Uta no Prince-sama a.. no, vypadalo to nějak takhle:

Překlad:
"Na co koukáš?"
"Uta no Prince-sama: Maji Love 1000%"
"Oh? To jsem ještě neviděl? Jaká je zápletka?"
"Zápletka??"

Něco na tom bude, obzvláště na Syoovi :D Neděste se, jen je mou novou láskou, on a Ren :D Je to asi dost známý, ale kdyby to nááááhodou ještě někdo neviděl, rozhodně dopuručju se podívat, dám vám k tomu pádný důvod:
Jestli někdo dokáže, odolat, tak se klaním :D Takže vy si teď hezky pustíte UtaPri a já ... jak se na ten obrázek koukám, tak já taky :D Jen buďte předem připraveni na tohle
Překlad:
Tvůj obličej když sleduješ závěr Uta no Prince-sama