Únor 2013

Nenáviděná učitelka

27. února 2013 v 20:52 | Tajja |  Deníček
Před nedávnem k nám do školy nastoupila nová učitelka, říkejme jí krycím jménem Štěkna :D . Dozvěděli jsme se, že má vystudovanou matiku a výtvarku. A my jsme ji vyfasovali na fyziku a tělocvik :D . Nechci ji tady pomlouvat, ale ona z fyziky neumí naprosto nic. Kreslila na tabuli jakousi značku čehosi -jen tak mimochodem, tohle že má vystudovanou výtvarku?! - a oznámila nám, že to je jakási spojka. My jsme to viděli poprvé, ovšem vyvedli jsme ji z omylu, že tohle rozhodně spojka nebude, že by to nedávalo smyl :D
A nejenom to, je toho víc. Nemohla si vzpomenout na jakési nukleonové číslo. Jeden expert z naší třídy vykřiknul první číslo co ho napadlo. Ona poděkovala a napsala to tam. Proboha živýho jak nás má tohle něco naučit :D
Teď ale to hlavní. Dodneška mi nevadila. Nic neuměla, ale aspoň byla v klidu. Dnes jsme opět probírali ty čočky. Celá třída hlučela jako obvykle. Když nám tam sdělovala něco nesmírně důležitého, bylo to tak zajímavý, že jsem si vytáhla knížku z knihovny, kterou musím přečíst kvůli referátu. Všichni tam dělali hroznej bordel. A ona přijde ke mně, já jako pěna, a sebere mi onu četbu. Dobrý, beru. Číst se v hodině nemá. Myslela jsem, že si na konci hodiny knihu vezmu zpátky. Tak tedy po zvonění za ní přijdu. Omluvím se, chci knihu zpátky. Ona mi oznámí, že má sto chutí nechat si ji do konce školního roku. Zalapala jsem po dechu. Proč sakra? Nic jiného jsem jí nikdy neprovedla, známky mám dobrý, a že jsem si jednou četla neznamená, že hodlám podpálit školu proboha! Potom teda sleví, prý si mám přijít po vyučování. Dostanu kilometrový kázání a znovu se omluvím. Ze srandy prohodím, že dokonce roku by to nebyl dobrý nápad, protože knížka je z knihovny. Štěkna po mně štěkne (už víte proč tahle přezdívka?), že nemám být drzá. Že teď si ji nejspíš opravdu nechá do konce roku. V tu chvíli jsem ztratila nervy, ještě jednou jsem se omluvila a odkráčela jsem chůzí alá můžeš mi políbit zadnici.
Co mě ale překvapilo bylo, že ve třídě se mě zastali. To se v mém případě opravdu moc často nestává. Potěšilo mě to, to říkám narovinu. Jen nesnáším ty přiblblý hormony, páč jsem se ukázkově rozbulela :D A že neuhádnete co? V češtině vzala učitelka knížku zase jednomu klukovi - mě už neměla co brát :D - a po hodině mu ji vrátila.
Koho by po tomhle kilometrovým textu zajímalo, jak to nakonec dopadlo, asi vás zklamu. Nakonec jsem za ní nešla. Pořádně jsem z toho našeho rozhovoru nepobrala, jestli tedy na konci vyučování nebo na konci roku. Ale vždyť je to jedno. V nejhorším tam pošlu rodiče :D Stejně musí do školy pro zápisový lístek, a Štěkna má čirou náhodou kabinet s učitelkou, co lístek vydává. Jelikož je můj drahý taťulda o dvě hlavy větší než ona, tak to bude zajímavý :D
Tak tedy právě jsem se tu vypsala z jednoho z mnoha problémů, co mě tíží. Nebudu vás tu zatěžovat ještě dalšími, stačí tohle. Pokud jsi se dostal/a až sem, blahopřeju.
PŘEJI VŠEM MÉNĚ NEPŘÍJEMNÝCH UČITELŮ A MĚJTE SE FANFÁROVĚ! :D

P.S. Prosím vás, netvrďte mi tady, že je to moje vina. Jistým způsobem si to uvědomuju, stojím si ale za tím, že do konce roku je to krapet přehnané a já drzá rozhodně nebyla. Klidně mě odsuďte, dejte mi ale čas ať moje teplota klesne z bodu varu :)

Novej grafickej prográmek - a hele, máme tu Luffyho!

17. února 2013 v 0:14 | Tajja |  Galerie
Dnes (vlastně včera) jsem překecala mého drahého otce a on mi konečně vytisknul Wanted plakát Monkey D luffyho z One piece. Konečně budu mít aspoň nějakej plakát s anime ^^ No a včera (předevčírem) jsem si stáhla jeden novej prográmek na kreslení - ArtRage a rozhodla jsem se ho vyzkoušet. Nevěděla jsem co mám kreslit, proto jsem vzala právě onen vytisknutý plakát Luffyho a obkreslila ho. Tadááááá!


Ten novej prográmek je fantastickej, kreslí úplně jako kdyby to bylo ručně, což je pa-rá-da! ^^

Nic moc, jen touha něco napsat...

7. února 2013 v 20:40 | Tajja |  Deníček
Jo, je to pravda. Vcelku nemám co dělat a napadlo mě jedině vám tu vylít své zdeptané srdce. Ne že by šlo o nějakýho kluka, proboha jen to ne, jen se prostě poslední dobou cítím nějak mimo. Dnes jsem byla na okresním kole olympiády v češtině a upřímně, moc od toho nečekám. Většinu otázek jsem odtipovala, jedinou zábavu jsem si užila u slohovky. Téma slohové práce bylo V danou chvíli mi to přišlo jako docela dobrý nápad.... Zezačátku jsem neměla vůbec tucha o čem psát a čas ubíhal. Proto jsem zvolila poslední možnost. Psala jsem o jednom trapasu, kterej se mi stal asi v 5. třídě a o kterým skoro nikdo neví. Až do dneška. Myslím že se ti porotci museli potrhat smíchy, páč to byl fakt extrém. Nebudu vám to tu rozepisovat, fakt už bych se tu nikdy nemohla ukázat... hmm.. jedno slovo: menzes. Někteří pochopí, jiní ne, budiž. Na výsledky jsme bohužel počkat nemohli, poněvadž nás učitelka vytáhla na autobus. Trapná výmluva. Jen se chtěla stavit ještě v několika obchodech a my jí mohli dělat leda tažný muly. Vcelku se bojím toho co bude zítra, dnes jsme měli psát několik písemek, takže nevím jak to bude zejtra vypadat. Nehledě na to, že nemám ráda když něco zmeškám. Nejsem pak v obraze a to je mi nepříjemný. Navíc nademnou pořád visí hrozba příjmacích zkoušek a mám z toho dost strach. Jsem unavená a podrážděná. A ano, tenhle článek je opravdu tak ubohý jak si myslíte. Ale já to prostě někam napsat musím, nehledě na to, že jsem právě zjistila, že mě baví psát na klávesnici :D Ale fakt, jak sleduju ty svoje buřtíkový prstíky... je to fakt sranda to sledovat jak se míhaj po tý klávesnici a píšou a fáááákt mě to baví a tuhle poslední větu píšu jenom proto, že si chci ještě chvilku užít ten pocit psaní na klávesnici... Jsem magor, co si budem nalhávat, ale doufám že jste si už zvykli :D

P.S. Věřili byste jak dobře se spí během takové olympiády??? :D

Kniha = Unika - Plamen života

4. února 2013 v 17:47 | Tajja |  Přečetla jsem, zhlédla jsem...
Tuhle knihu jsem dostala na Vánoce, bohužel jsem se k ní ale dostala až minulý týden. A to byla chyba. Lidi tahle kníža je bezvadná, rozhodně nelituji toho, že jsem ji z mamky vymámila :D
Tak tedy, je to fantasy knížka o andělském světě. Nechybí napětí, dobrodružství i humor. Hlavně to napětí, jsou tam 3 kamarádi a do poslední nevíte, kterej z nich je ten.. no, řekněme vyvolený. A i když to zezačátku vypadá na nějakou tu romantiku, musím vás zklamat, není to tak. Ale i tak, tahle knížka........ -omluvte mě za opravdu inteligentní výraz - íííííík! :D

PŘÍBĚH
Kromě toho našeho světa, existuje i svět andělský - Sefira. A jakpak by to nikoho nepřekvapilo, žijí tam andělé. Pomáhájí jako strážní andělé lidem, kteří to nutně potřebují. Ovšem jeden anděl padl, a rozhodl se, že jeho cílem bude převzít vládu nad Sefirou, namísto tehdejšího Mistra - Metatrona a také toužil po dvou artefaktech, jenž andělé ochraňují - Plamen života a Klíč štěstí. Andělé věděli, že Ophidiel - právě ten padlý anděl, je až příliš mocný, prozatím jej však andělé uvěznili v temném pralese. Artefakty však stále nebyli v bezpečí a tak se jedna z nejsilnějších andělů -Unika- rozhodla obětovat. Užila kouzlo zdvojení a znovuzrození, aby se znovu narodila jako Unik a Unika, z nichž každý má v sobě jeden z artefaktů. Andělé se rozhodli mladé anděly oddělit, aby byli substance v bezpečí před Ophidielem. Jeden zůstal v Sefiře a jednoho vyslali do světa lidí.
A tak se o 15 let později pravidelně scházejí 3 kamarádi - Jo, Eve a Zack. Nejspíše je vám jasné, že jeden z nich bude anděl. Trefa. Tak tedy, těmto třem kamarádům se stávají podivné události - divné sny, tajemný člověk uprostřed obýváku či duch v pokoji. Když to jednou večer probírají v nad sklenkami limonády, zaslechne je profesor -teď si nevybavím jméno, říkejme mu prostě profesor :D - a objasní jim, že jde o andělské tentononc... a tak se po shodě mnoha náhod a za přičinění několika andělů se tři kamarádi + profesor dostávají do Sefiry, přestože andělé chtěli vzít pouze Unika. Zjistili totiž, že jeden z nich je Ophidielovým poskokem. A pak už to jde ráz naráz - zjistí se, kdo je Unik - pozemšťan jménem Jo, později se setká s Unikou a BUM! máme dohromady Plamen štěstí i Klíč života. Ti dva to sice zjistí, netuší však nic o jejich původu. Eve (jedna z lidských kamarádek Unika - Joa) poté onemocní andělskou chorobou a na její vyléčení potřeba kořen stromu, který roste buď kdesi v našem světě, nebo v Sefiře v tajemném pralese - vězení Ophidielově. Několik andělů se vydalo do lidského světa, Unik a Unika ale nechtějí čekat a vydají se do pralesa. Co si budem nalhávat, osvobodí padlého anděla. Sice nechtěně, ale přece.
O několik dní později se konala slavnost, na níž vyšel najevo onen zrádce - Ophidielův pomocník. Při mé smůle Zack. Sakra. (Už mě to nebaví, takže to utnu) Strhla se bitva mezi Zlem a Dobrem a -koho by to překvapilo- Dobro zvítězilo. Unik - Jo se vrátil s Eve do lidského světa ale i nadále zůstával v kontaktu s Unikou. HAPPY ÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉND :D Né, vlastně né, Zack se při té bitvě jaksi.. ehm.. vypařil... takžé jeden z hlavních hrdinů nežil šťastně až do smrti. To je, có? :D




Pro: spousta napětí a moje milované fantasy
Proti: skloňování Unik a Unika se dost často pletlo, ale to je vinou češtiny.. :)
Bodování: 9/10

New design - Vzhůru ke hvězdám!

2. února 2013 v 17:36 | Tajja |  Blog
Páč kámoška nedávno změnila design svého blogu (já jí to 3 hodiny na ten blog nastavovala) rozhodla jsem se udělat to samé (s tím rozdílem, že já si ho sama udělala i nastavila :D ). Jak jste nejspíš všimli, hlavním motivem jsou hvězdy. Nevím proč, poslední dobou se mi prostě hvězdná tématika líbí. A doufám, že ještě chvíli bude, protože tak brzo to měnit nehodlám :D . Kromě hvězd tomu vévodí i postava, kterou moji pravidelní čtenáři už nejspíše zaregistrovali. Protože předpokládám, že nikdo takovej není, mrkněte se na článek, kde o tom píšu. Akorát jsem jí změnila jméno - místo Reiky se jmenuje Hoshina. Také jsem vymazala rubriku Povídky, to co v ní bylo stejně za moc nestálo, radši začnu nanovo. Tak tedy doufám že se nový design líbí a neodradí Vás od dalšího čtení :) .