Maya 1.

4. listopadu 2012 v 19:16 | Tajja |  Maya
"Nooo, jak už to bude dlouho? Sedm let?" jen tak prohodil strážný.
Jellal jen něco potichu zamumlal a raději odvrátil pohled.
"Ále, nedělej bručouna. Můžeš být rád, že tě nepopravili.... zatím." prorokoval hlídač. "Hm, už je čas oběda. Dojdu nám pro to!"
Jasně, vždyť já vlastně můžu skákat radostí! pomyslel si Jellal. Alespoň tak, jak mi tohle magický vězení dovolí.
Když ho potom incidentu s Nirvanou zatkli, Jellal čekal že ho popraví. Nic takového ale nepřišlo, jen celou tu dobu sedí na zadku a poslouchá otravný poznámky stráží, kteří ho hlídají ve dne v noci. Když už nic jiného, přinejmenším se mu vrátila pamět, která jaksi předtím vymizela. I když by vlastně byl šťastnější, kdyby si to nepamatoval. To, jaké hrozné věci prováděl ho dnes už děsily, snad by se stal i lepším člověkem, mít tu možnost.
Jak se tak brouzdal myšlenkami a čekal až strážný přinese oběd, najednou zahlédl ze stropu viset pruh fialové látky. Nejdřív nevěděl, co to to je. Snad nějaká ozdoba. Když se ale za tím šátkem objevil i modrý pramen vlasů a poté celá hlava nápadně podobná té jeho, nemohl uvěřit svým očím. Tak samozřejmě, když vidíte viset na stropě obrácenou hlavu, trochu vás to vyděsí, ale Jellal věděl, co je to zač.
"Mayo!" křikl radostně. Hlava se k němu otočila a usmála se. Pak zmizela, a ze stropu najednou vyskočil mimo hlavy i její zbytek. Modrovlasá dívka radostně vískla, když Jellala uviděla.
"Bráško!" řekla šťastně a viditělně se jí ulevilo. "Konečně jsem tě našla, tady to je takový bludiště!"
"C-co tu děláš?!" zeptal se jí trochu rozpačitě Jellal. "Neměla bys tu být."
"Co mi záleží na tom, jestli tady mám být nebo ne. Přišla jsem tě odtud dostat, i když mi to trošičku trvalo." usmála se.
"S touhle klecí nemáš šanci něco udělat." ušklíbl se Jellal.
"A co myslíš, že i zabralo těch 7 let? Hledala jsem tohle!" prohlásila Maya hrdě a vytáhla jakýsi zmuchlaný papír, na němž byl nakreslený jeden z magických kruhů.
"Nemáš šanci to stihnout, ať chceš dělat cokoliv. Strážný se za chvilku vrátí a zatknou tě taky. Jdi odtud, prosím!" naléhal Jellal.
Dívka ale jen rázně zavrtěla hlavou a raději papír s kruhem přitiskla na modrou zeď Jellalova vězení. Kupodivu tam držel. Potom vylovila ze zadní kapsy jakousi tyč, která se rázem roztáhla asi do dvou metrů. "Raději trochu ustup, bráško." varovala ho. Jellal se nervózně přitiskl na protější stěnu.
"Ha-jááááááááááá" zařvala Maya a rozmáchla se tyčí. Trefila se přímo do středu kruhu a zeď začala praskat. Praskliny postupovali po celé její délce, až se tyrkysový krystal rozpadl na malé střepy. Jellal vyskočil a dopadl bezpečně na podlahu. Nervózně se rozhlídl na tu spoušť. "Páni. Tys asi opravdu nezahálela."
Maya se na něj vítězně zazubila, potom ale náhle uslyšely jak si strážný zpívá přinášíc Jellalovi oběd.
"Rychle." vzala dívka svého bratra za ruku a táhla ho ke dveřím, kde ho neohrabaně opřela o zeď. "Vpravo, chodbou pořád rovně, po schodech dolů, vpravo, kolem sochy a vlevo jsou dveře." Pak sama skočila doprostřed pokoje mezi rozházené střepy.
Strážný otevřel dveře tak, že zakryli Jellala. Když uvidělal Mayu, pustil tác a začal vaděšeně řvát. "C-c-co?! K-k-kdo?!"
"Oooh! Pane strážný, to je hrozné, já se asi proměnil v ženu!!!" koketně pronesla Maya dívajíc se na svůj hrudník a rukama také nezahálela. Jellal vypadal že pukne smíchy, pak ale vyběhl ze dveří ven aniž by si ho hlídač všiml.
Ten měl zatím jiné starosti. Nevěřícně čuměl na Mayu.
"A-ale jak??!!" zařval. Vypadalo to, že mu každou chvíli vypadnou oči z důlků.
"No to já nevím! Prostě jsem tu jen tak seděl a najednou.... BUM! Je ze mě ženská!" stěžovala si.
"A-a-a-ale co budeme dělat??!!" koktal vystrašeně strážný.
"Musíme to zvrátit. Půjdu zjistit jak!" rohodla Maya a rázovala si to ke dveřím.
Hlídač ji ale zastavil. "T-ty tady radši počkej a já půjdu-". Asi to chtěl doříct, ale Maya vytáhla svou tyč a pořádně ho přetáhla přes hlavu. Skácel se v mdlobách k zemi.
"Uf." ulevila si. Pak rychle zamumlala jakousy kouzelnou formulku a ťukla dvěma prsty hlídači na hlavu. Bylo to jednoduché paměťové kouzlo, které se naučila už dávno od nějakého šarlatána, vymaže jen a pouze posledních 5 minut.
Pak si přetáhla svůj fialový šátek přes tvář, aby ji případní čumilové nemohli později identifikovat a rozběhla se ven ze dveří za Jellalem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama